Značení dokumentů
Jak
- každý vytvořený dokument (a to nejen v dokumentaci) má mít své jednoznačné a neopakovatelné označení (1)
- je více než vhodné dokumenty označovat v pořadí, v jakém mají být za sebou řazeny v dokumentaci
- v označení dokumentu lze samozřejmě používat i DCC kódy
- v označení dokumentu je vhodné uvádět i jeho revizi (2)
- je vhodné např. kombinovat jedinečné zakázkové číslo s pořadovým číslem dokumentu v dané zakázce
- je vhodné jednoznačným označením pojmenovávat i soubory v elektronické podobě
Proč
- ČSN EN 61082-1 ed. 3, čl. 4.4
- ČSN EN ISO 7200, čl. 5.1.3
- ČSN EN 61082-1 ed. 3, Poznámka 2 v čl. 4.4
- ČSN EN ISO 7200, čl. 5.3.6
- ČSN 01 3420, čl. 3.6.2
- ČSN EN 82045-1, čl. 4.5.1
1 ČNP: v praxi bývají strašně často vidět dokumentace, kde jsou jednotlivé dokumenty značeny (např.) jako E1, E2, E3, ... zásadní problém je v tom, že když pak vezmeme X různých dokumentací od téhož autora, tak vedle sebe budeme mít X dokumentů označených stejně jako E1, E2, E3, ... což není jednoznačný identifikátor, neb pod označením E1 existuje X různých dokumentů; to samé v bledě modrém je značení dokumentů ala D.1.4.xxxxx
2 ČNP: Není nic horšího, než dva stejně pojmenované výkresy, avšak každý s jiným obsahem; aneb "montére hoď si korunou, a vyber si".