z hlediska spolehlivosti je spíše preferováno zkratování na úrovni modulů, neb pokud zkratovací zařízení celého pole selže, objeví se zpět plné napětí řetězce/stringu (kdežto při selhání zkratování jednotlivých modulů se objeví jen napětí oněch modulů)
jde o lehce kontroverzní způsob, neboť na vhodnost zkratování PV modulů nepanuje jednotný názor
pro zkratování lze použít jak mechanické (skykač, spínač), tak i elektronické (SSR relé) spínače
tento způsob je reálně využitelný patrně pouze s jednofázovými střídači, protože jejich jmenovité vstupní napětí leží pod 400 V DC; pro větší systémy se ale velmi obtížně hledají střídače, které by měly velké proudové zatížení každého MPPT vstupu (což by umožňovalo paralelní spojování více řetězců/stringů)
nevýhodou je pouze větší počet paralelních řetězců/stringů, tzn. je potřeba více kabeláží/konektorů, ale jinak se tento způsob teoreticky jeví jako ideální
na úrovni DC části (klidně i v rozváděči PV systému) stačí osadit spínače, které rozpojí každý řetězec/string na 2-3 sériové části tak, že na každé z nich zůstane napětí do 400 V
jelikož se nejedná o odpojení (na DC části stále zůstane napětí), lze používat i polovodičové přístroje (což u odpojení nelze)
v Česku aktuálně neexistuje požadavek, jaké napětí by mělo být na DC části PV systému po jeho vypnutí; z hlediska možnosti hašení pod napětím by ale mělo na DC části zůstat méně jak 400 V
v USA je na DC části po vypnutí požadováno napětí do 30 V
(srov. 2017 NEC 690.12)
na Slovensku je na DC části požadován buďto beznapěťový stav (zkratováním PV modulů, viz STN 34 3085, Príloha B, čl. B.2), anebo takový napěťový stav, který umožní hašení pod napětím.