Jak se určuje zatížitelnost

Jak

• zatížitelnost kabelů se neurčuje podle toho, co výrobce píše kde v katalogu kabelu, ale podle normy ⁽¹⁾
• zatížitelnost kabelu se odvíjí od toho, jak je kabel instalován, zejména je pak ovlivňována odvodem tepla z kabelu
• co zejména ovlivňuje zatížitelnost:
  • materiál izolace (izolace PVC má nižší maximální dovolenou teplotu, na kterou se může při zkratu ohřát, čili zatížitelnost je nižší, izolace PE/XLPE má vyšší dovolenou teplotu, na kterou se může při zkratu ohřát, čili zatížitelnost je vyšší)
  • teplota okolí
    (čím je vyšší, tím je nižší zatížitelnost)
  • způsob odvodu tepla z kabelu
    (čím se teplo hůře odvádí do okolí, tím je nižší zatížitelnost)
  • počet kabelů v souběhu
    (čím je jich více, tím je zatížitelnost nižší, neboť se navzájem hřejí)
  • zdali je kabel jištěn jističem nebo pojistkou (pojistky mají vyšší smluvený vypínací proud než jističe, tudíž reagují později)
  • přítomnost vyšších harmonických
    (čím je vyšší úroveň, tím je nižší zatížitelnost)
  • specifické okolní podmínky
  • zdali jsou kabely vystaveny přímému slunečnímu záření

Proč

• ČSN EN 50565-1, čl. 4.2.1
• ČSN EN 50565-1, čl. 5.3.3
• ČSN 33 2130 ed. 4, čl. 5.1.7
• ČSN 33 2130 ed. 4, čl. 5.4.3
• ČSN EN 50565-1, čl. 5.4.1 písm. a)
• ČSN 33 2000-4-43 ed. 3, čl. 431.4.1
• ČSN 33 2000-4-43 ed. 3, čl. 431.5.4.2
• ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, čl. 523.1
• ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, čl. 523.2
• ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, čl. 523.3
• ČSN 33 2000-6 ed. 2, čl. 6.4.3.2 písm. c)

¹ ČNP: Zásadní problém, který si spousta projektantů, zhotovitelů, revizních techniků neuvědomuje je, že výrobce uvádí v katalogu zatížitelnost za jakýchsi nikde nedefinovaných ideálních podmínek (např. jedna žíla na vzduchu s ideálním chlazením, bez jakéhokoli souběhu, apod.), navíc jako nijak negarantované hodnoty "bez záruky".