Kabely nešířící plamen
Jak
- schopnost nešířit plamen je normově označena jako "odolnost proti šíření plamene", v praxi pak často jako "samozhášivost" (1)
- rozlišují se zkoušky pro jednotlivé kabely, a pro svazky kabelů
- je proto potřeba důsledně rozlišovat, co je potřeba kdy splnit: (2)
- v případě jednotlivých kabelů jde o zkoušky jednotlivých kabelů
- v případě více kabelů pohromadě jde o zkoušky svazků kabelů
- kabely nešířící plamen jsou kabely třídy reakce na oheň Bca až Eca; nelze použít kabely třídy reakce na oheň Fca, neb ty požadavky souboru EN 60332 nesplňují
Proč
- ČSN EN 13501-6+A1, čl. 5.3
- ČSN EN 60332-1-2, čl. 1
- ČSN EN IEC 60332-3-10 ed. 2, Úvod
- ČSN EN IEC 60332-3-10 ed. 2, čl. 1
- ČSN 63 0002, čl. 2
1 Pojem "samozhášivost" nicméně není definován žádnou z norem řešících zkoušky kabelů v podmínkách požáru, není definován základní normou daného souboru, není ani definován normou řešící terminologii požárních zkoušek.
2 Jako konkrétní příklad z praxe lze uvést kabely typu CYKY. Ty mívají v katelogu uvedeno, že splňují požadavky ČSN EN 60332-1-2, což je zkouška jednotlivých kabelů. To znamená, že samostatně vedený kabel CYKY splňuje požadavek na nešíření plamene. Pokud takových kabelů ale bude vedeno více pohromadě např. ve společné kabelové trase, pak požadavek na nešíření plamene už nesplňují, neboť nemají zkoušku dle části -3 souboru ČSN EN 60332, která pokrývá zkoušky svazků vodičů.