Měrný tepelný odpor půdy

Jak

• do roku 2004 platilo, že průměrná hodnota měrného tepelného odporu půdy v České republice se uvažuje 0,7 K⋅m/W
• standardní dovolené zatížitelnosti kabelů v zemi jsou nyní normově stanoveny pro hodnotu měrného tepelného odporu 2,5 K⋅m/W; tato hodnota se ale doporučuje používat z důvodu opatrnost pouze tehdy, pokud není určen typ půdy, ani celosvětová zeměpisná poloha
• v současnosti je měrný tepelný odpor půdy pro Českou republiku stanoven pouze v normách souvisejících s distribucí takto:
  • pro hloubku uložení 1,3 m na hodnotu 1 K⋅m/W
  • pro písek, jíl a štěrk v závislosti na jejich vlhkostech od 0,7 do 3 K⋅m/W
• normově je celosvětově měrný tepelný odpor půdy pro vlhké půdní podmínky v oblastech s pravidelnými dešti stanoven na 1 K⋅m/W
• pro okolní státy kolem České republiky platí následující: ⁽¹⁾
  • Rakousko: nominální hodnota 1 K⋅m/W
  • Německo: normalizovaná hodnota 1 K⋅m/W
  • Polsko: průměrná hodnota pro použití ve výpočtech 1 K⋅m/W
• součástí PNE je i tabulka J-5, která na základě měření v letech 2014 až 2018 uvádí, že v městských oblastech je průměrná hodnota tepelného odporu: ⁽²⁾
  • pro kabely uložené přímo v zemi 1,2 až 1,5 K⋅m/W
  • pro kabely uložené v zemi v chráničkách 1 až 1,2 K⋅m/W

Proč

• ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, čl. B.52.3
• ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, čl. B.52.3
• ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, čl. B.52.6.1
• ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, poznámka "q" v Tabulce A.52.3
• ČSN IEC 60287-3-1, čl. 4.2.3
• ČSN IEC 60287-3-1, čl. A.2
• ČSN IEC 60287-3-1, čl. A.8
• ČSN IEC 60287-3-1, čl. A.16
• ČSN 34 7659-3F, čl. 5.2.1, příklady rezistivit pod Tabulkou 11
• PNE 34 1050 ed. 3, čl. 3.1.7
• PNE 34 1050 ed. 3, Tab J-4
• zrušená ČSN 33 2000-5-523, čl. 523.3.1N1
• zrušená ČSN 33 2000-5-523, Tabulka 52-NF9
• zrušená ČSN 34 1020, čl. 44

¹ Pozn.: Pokud ve všech okolních státech kolem České republiky standardně platí hodnota 1 K⋅m/W, která je uváděna i podnikovou normou energetiky, proč by pak měla být pro Českou republiku používána hodnota vyšší?

² Pozn.: Což jsou poměrně překvapivé hodnoty, neboť by se dalo spíše očekávat, že kabel uložený přímo v zemi bude mít lepší odvod tepla, než kabel uložený v chráničce (kde teplo musí ještě prostupovat stěnou plastové chráničky). Což ostatně podporují i hodnoty dovolených zatížitelností v ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, kdy kabely uložené přímo v zemi mají dovolenou zatížitelnost vyšší.