Povinnosti pouze na základě zákona

Jak

• jde o základní ústavní princip, že jakékoli povinnosti ze strany státu ⁽¹⁾ mohou být ukládány jen a pouze na základě a v mezích zákonů
• to znamená, že pokud nějaký zákon nějakou povinnost nestanoví, tak taková povinnost nexistuje, a nikdo k ní nemůže být nucen ⁽²⁾
• současně to též znamená, že pokud něco nestanoví zákon, nemůže nějakou povinnost nad rámec mezí zákona přidávat ani jeho prováděcí předpis (např. nařízení vlády, vyhláška, apod.) ⁽³⁾

Proč

• srov. větu poslední čl. 2 odst. 4 Ústavy
• srov. čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
• srov. větu poslední § 1 odst. 1 občanského zákoníku
• srov. § 1 odst. 2 občanského zákoníku

¹ V soukromoprávní oblasti si samozřejmě mohou strany sjednat cokoli, co nebude v rozporu s dobrými mravy. Čili třeba i povinnosti, nestanovené zákonem.

² ČNP: Aneb typické bláboly praxe, co jak "musí být", aniž by kdo věděl, proč. Protože "někde říkali"? Anebo dříve typické bláboly úředníků "v dokumentaci pro povolení jsme zvyklí na výkresy hromosvodu"; smůla, žádný zákon ani předpis je v dokumentaci pro povolení nevyžaduje, takže je nemůžete vyžadovat ani Vy ...

³ Ukázkovým příkladem je např. oblast projektových dokumentací, kdy § 158 stavebního zákona stanoví, že "dokumentace technických a technologických zařízení" je až součástí dokumentace pro provádění stavby (srov. část poslední odstavce 2). Tím pádem vyhláška o dokumentaci staveb nemůže žádnou "dokumentaci technických a technologických zařízení" obsahově vyžadovat už ve stavebním povolení, protože by šla nad rámec toho, co stanovuje zákon.