Pojem vyšší harmonické

Jak

• čistě sinusový průběh
  • nazýváme "harmonickým průběhem"
  • jeho základní frekvence je v evropských sítích 50 Hz
  • tato základní frekvence představuje tzv. "základní harmonickou", popř. "první harmonickou" frekvenci
• jakýkoli nesinusový průběh (tj. jakkoli zdeformovaná křivka)
  • nazýváme "neharmonickým průběhem"
  • můžeme matematicky pomocí Fourierovy transformace rozložit na součet nekonečně mnoha složek sinusových průběhů
  • sinusové složky, které budou celým násobkem "základní harmonické" potom nazýváme "harmonickými" složkami ⁽¹⁾
  • sinusové složky, které budou necelým násobkem "základní harmonické" potom nazýváme "meziharmonickými" složkami ⁽²⁾
• pojmem "vyšší harmonické" potom označujeme jakékoli vyšší frekvence, než jaké je frekvence oné "základní harmonické" (v našem případě tedy jakékoli složky napěťového či proudového průběhu, které mají frekvenci vyšší, jak 50 Hz)
• z hlediska vnějších vlivů klasifikujeme tři úrovně výskytu harmonických
  • kontrolovanou úroveň
  • normální úroveň
  • zvýšenou úroveň

Proč

• ČSN EN 61000-2-2, čl. 3.2
• ČSN IEC 60050-103, 103-07-25
• ČSN IEC 50(161), 161-02-18
• ČSN IEC 50(161), 161-02-17
• ČSN IEC 50(161), 161-02-19
• ČSN IEC 60050-551-20, 551-20-01
• ČSN IEC 60050-551-20, 551-20-05
• ČSN IEC 60050-551-20, 551-20-06
• ČSN IEC 60050-103, 103-07-27
• PNE 33 3430-6 ed. 3, čl. 1.1.15

¹ Např. 2. harmonická = 2x 50 Hz = 100 Hz / 3. harmonická = 3x 50 Hz = 150 Hz / atd.

² Typickou meziharmonickou složkou je třeba signál HDO např. na frekvenci 183 a 1/3 Hz, tedy 183,33 Hz : 50 Hz = 3,66 násobek "základní harmonické".