3 Definice
3.2 Definice týkající se jevů
Níže uvedené definice týkající se harmonických jsou založeny na analýze síťových napětí nebo proudů metodou diskrétní Fourierovy transformace (DFT). Tato metoda je praktickou aplikací Fourierovy transformace definované v IEV 101-13-09. Viz příloha B.
4 Kompatibilní úrovně
4.3 Harmonické
Při určování kompatibilních úrovní pro harmonické se musí brát v úvahu dvě skutečnosti. Jednak je to nárůst počtu zdrojů harmonických. Dále je to pokles podílu čistě rezistivních zátěží (zátěže pro ohřev), které mají funkci tlumících prvků ve vztahu k celkové zátěži. Proto se očekává, že úrovně harmonických budou v rozvodných sítích narůstat dokud zdroje emisí harmonických se účinně neomezí.
4 Kompatibilní úrovně
4.3 Harmonické
Kompatibilní úrovně v této normě se musí chápat jako vztažené ke kvazistacionárnímu nebo ustálenému stavu harmonických a jsou uvedeny jako referenční hodnoty jak pro dlouhodobé tak i pro krátkodobé účinky.
– Dlouhodobé účinky se hlavně týkají tepelných účinků na kabely, transformátory, motory, kondenzátory atd. Tyto účinky jsou následkem úrovní harmonických, které trvají 10 minut nebo více.
– Velmi krátkodobé účinky se hlavně týkají rušivých účinků na elektronické přístroje, které mohou být citlivé na harmonické úrovně trvající 3 sekundy nebo méně. Přechodné jevy nejsou zahrnuty.
4 Kompatibilní úrovně
4.3 Harmonické
S ohledem na dlouhodobé účinky jsou kompatibilní úrovně pro jednotlivé harmonické složky napětí uvedeny v tabulce 1.
Příloha A (informativní)
Funkce kompatibilních úrovní a plánovacích úrovní v EMC
A.3 Vztah mezi kompatibilní úrovní a mezí emise
Zdroje emise jsou mimořádně rozmanité je však užitečné je rozdělit do dvou širokých kategorií:
– Malé zařízení: neustále narůstající rozsah zařízení relativně malého příkonu, široce používaný v domácnostech, obchodu a v malých průmyslových objektech je zdrojem vysokých úrovní nízkofrekvenčních rušení. Toto zařízení se prodává na volném trhu a obvykle se instaluje a provozuje bez doporučení dodavatele elektřiny. Emise jakéhokoliv jednotlivého zařízení jsou malé, celkový počet jejich připojení je však veliký a může dosáhnout 50 % požadavku na odběr ze sítě. Mimoto pro mnoho těchto zařízení jsou emise vzhledem k jmenovitému příkonu veliké. Proto tento typ zařízení se stal velkým a rostoucím zdrojem nízkofrekvenčních rušení. Jediný možný způsob kontroly těchto emisí je zajištění, aby zařízení bylo navrženo a vyráběno ve shodě s příslušnými mezemi emise.
Příloha B (informativní)
Diskuse některých rušivých jevů
B.2 Meziharmonické a složky napětí na kmitočtech nad 50. harmonickou
B.2.1 Zdroje nežádoucích proudů a napětí
Typické zdroje jsou následující:
– Většina elektronických přístrojů vyžaduje stejnosměrné napájení. Jako náhrada baterií či jiných stejnosměrných zdrojů se běžně používá elektronický modul, který získává požadovanou energii ze střídavého napájení a dodává ji součástkám prostřednictvím stejnosměrného napětí. Nejběžnějším přístrojem používaným k tomuto účelu je výkonový spínaný zdroj pracující ve spínaném režimu. Výsledkem je však, že energie odebíraná ze střídavé sítě značně nelineárním způsobem, má za následek proudy na mnoha harmonických a meziharmonických kmitočtech, zasahujících dokonce do kmitočtů i nad 50. harmonickou. Jelikož tyto proudy protékají impedancemi napájecí sítě, způsobují nárůst napětí na odpovídajících kmitočtech a superponují se na napájecí napětí dodávané odběratelům.
Příloha B (informativní)
Diskuse některých rušivých jevů
B.2 Meziharmonické a složky napětí na kmitočtech nad 50. harmonickou
B.2.2 Účinky nežádoucích napětí
Některé další účinky meziharmonických zahrnují:
– nežádoucí proudy tekoucí v napájecí síti způsobující přídavné energetické ztráty s následným zvětšených emisí plynných zplodin v elektrárnách;
– meziharmonická napětí mohou rušit provoz zářivek a elektronických zařízení jako jsou televizní přijímače. Ve skutečnosti jakékoliv užití elektřiny, kde špičkové napětí nebo okamžik průchodu nulou je důležitý, může být rušeno jestliže přítomná kombinace nežádoucích kmitočtů mění tyto vlastnosti napájecího napětí;
– čím větší je rozsah kmitočtů a čím větší jsou amplitudy napětí na těchto kmitočtech, tím větší je riziko nepředvídatelných rezonancí, které mohou zvětšovat zkreslení napětí a vést k přetížení nebo k rušení zařízení v napájecích sítích a v elektrických instalacích odběratelů;
– dalším účinkem je vytváření akustického šumu. Ten je způsoben napětími v kmitočtovém rozsahu 1 kHz až 9 kHz a někdy i více, s amplitudou od 0,5 % nahoru a závisí na hodnotě kmitočtu a na druhu ovlivněného zařízení.