3 Termíny a definice 3.1.4 podmínka jedné poruchy (single fault condition)
podmínka při níž jeden prostředek ochrany před úrazem elektrickým proudem je vadný nebo, kdy se vyskytuje jedna porucha, která by mohla způsobit nebezpečí
3 Termíny a definice 3.19 prostředek zvýšené ochrany (enhanced protective provision)
ochranné opatření jehož spolehlivost není menší, než jakou poskytují dvě nezávislá ochranná opatření
3 Termíny a definice 3.26 malé napětí (extra-low voltage)
ELV
napětí nepřesahující maximální hodnotu předpokládaného dotykového napětí, které je dovoleno udržovat po neurčitou dobu za stanovených podmínek vnějších vlivů
3 Termíny a definice 3.34 řízení potenciálu (potential grading)
řízení zemního potenciálu, zvláště potenciálu zemského povrchu pomocí zemničů
4 Základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem 4.1 Obecně
Ochrana za normálních podmínek (viz 4.2) je zajištěna základní ochranou.
4 Základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem 4.1 Obecně
Ochrana za podmínek jedné poruchy (viz 4.3) je zajištěna ochranou při poruše.
4 Základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem 4.2 Normální podmínky
Aby se vyhovělo základnímu pravidlu ochrany před úrazem elektrickým proudem za normálních podmínek, je nezbytné provést opatření uváděná v této normě jako základní ochrana.
4 Základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem 4.2 Normální podmínky
4 Základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem 4.2 Normální podmínky
Horní mez ELV 120 V stejnosměrného napětí byla po mnoho let dohodnuta na základě konvence. Nicméně různé podmínky okolí a situace dotyku, jak jsou popsány v IEC/TS 60479-1, způsobují, že pro dané napětí existují různé hodnoty dotykového proudu. Také tvar vlny proudu a dráhy, kterou proud prochází tělem má značný vliv na úroveň ohrožení. Proto se od technických komisí vyžaduje, aby velmi opatrně zvážily, zda pro jejich specifické normy nejsou zapotřebí nižší hodnoty ELV než 120 V stejnoměrného napětí.
4 Základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem 4.3 Podmínky jedné poruchy 4.3.1 Obecně
Tato ochrana při poruše může být dosažena
– dalším ochranným opatřením, nezávislým na základní ochraně (viz 4.3.2); nebo
– prostředkem zvýšené ochrany (viz 4.3.3), který zajišťuje jak základní ochranu, tak ochranu při poruše,
4 Základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem 4.4 Doplňková ochrana
Jestliže zamýšlené použití zahrnuje zvýšení vlastního nebezpečí, např. dotyk osoby s potenciálem země v prostorech s nízkou impedancí, musí technické komise vzít v úvahu možnost potřeby specifikovat doplňkovou ochranu.
4 Základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem 4.4 Doplňková ochrana
Požadavky na doplňkovou ochranu jsou uvedeny v 5.5.
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.1 Obecně
V úvahu se musí brát prostředí s použitím třídění vnějších vlivů, jak je popsáno v souboru IEC 60721 a pro zkoušky v souboru IEC 60068. Pozornost se musí věnovat zvláště teplotě okolí, klimatickým podmínkám, přítomnosti vody, mechanickým namáháním, schopnostem osob a velikosti plochy dotyku osob nebo hospodářských zvířat s potenciálem země.
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.2 Prostředky základní ochrany 5.2.1 Obecně
Základní ochrana musí být tvořena pomocí jednoho nebo více prostředků, které za normálních podmínek brání dotyku nebezpečných živých částí.
POZNÁMKA Barvy, nátěry, laky a podobné materiály se obecně samy o sobě, v normálním provozu, nepovažují za přiměřenou ochranu před úrazem elektrickým proudem.
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.2 Prostředky základní ochrany 5.2.1 Obecně
Některé jednotlivé prostředky základní ochrany jsou specifikovány v 5.2.2 až 5.2.9.
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.2 Prostředky základní ochrany 5.2.2 Základní izolace
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.2 Prostředky základní ochrany 5.2.3 Ochranné přepážky a kryty 5.2.3.1 Ochranné přepážky nebo kryty musí bránit:
– u nízkonapěťových instalací a zařízení v přístupu k nebezpečným živým částem zajištěním stupně ochrany před úrazem elektrickým proudem alespoň IPXXB nebo IP2X podle IEC 60529 a pro volně přístupné vodorovné horní povrchy alespoň IPXXD nebo IP4X,
– u vysokonapěťových instalací a zařízení v přístupu do prostoru ohrožení zajištěním stupně ochrany před úrazem elektrickým proudem alespoň IPXXB nebo IP2X podle IEC 60529 a musí se zvážit zajištění stupně ochrany alespoň IPXXD nebo IP4X pro volně přístupné vodorovné horní povrchy ochranných přepážek nebo krytů.
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.2 Prostředky základní ochrany 5.2.6 Omezení napětí
Základní ochrana omezením napětí je splněna, jestliže jsou splněny následující dvě podmínky:
a) dotykové napětí za žádných okolností nepřekračuje:
1/ efektivní hodnotu 25 V střídavého nebo 60 V stejnosměrného nezvlněného napětí, jestliže zařízení je normálně používáno v pouze suchých prostorech a nepředpokládá se dotyk lidského těla s živými částmi na velké ploše;
2/ efektivní hodnotu 6 V střídavého nebo 15 V stejnosměrného nezvlněného napětí ve všech ostatních případech;
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.2 Prostředky základní ochrany 5.2.8 Řízení potenciálu
U vysokonapěťových instalací a zařízení musí být osoby nebo zvířata chráněny před nebezpečným krokovým a dotykovým napětím za normálních podmínek zemničem zajišťujícím řízení potenciálů.
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.3 Prostředky ochrany při poruše 5.3.1 Obecně
Ochrana při poruše musí být tvořena jedním nebo více prostředky, které na základní ochraně nezávisí ani ji nedoplňují.
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.3 Prostředky ochrany při poruše 5.3.1 Obecně
Jednotlivé prostředky pro ochranu při poruše jsou specifikovány v 5.3.2 až 5.3.9.
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.3 Prostředky ochrany při poruše 5.3.3 Ochranné pospojování 5.3.3.1 Obecně
Ochranné pospojování je prostředek, u něhož jsou předměty navzájem spojeny, aby se zabránilo nebezpečným dotykovým napětím.
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.3 Prostředky ochrany při poruše 5.3.9 Řízení potenciálu
Řízení potenciálu se může použít při instalaci doplňujících zemničů k tomu, aby se snížilo dotykové a krokové napětí, které vznikne při poruše.
POZNÁMKA Zemniče jsou obvykle zakopány ve vzdálenosti 1 m od zařízení nebo jakékoliv vodivé části, a to v hloubce 0,5 m a jsou spojeny se zemnicí soustavou.
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.4 Prostředky zvýšené ochrany 5.4.1 Obecně
Prostředky zvýšené ochrany musí zajišťovat jak základní ochranu, tak ochranu při poruše.
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.4 Prostředky zvýšené ochrany 5.4.1 Obecně
Takové prostředky ochrany jsou specifikovány v článcích 5.4.2 až 5.4.6.
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.4 Prostředky zvýšené ochrany 5.4.2 Zesílená izolace
Zesílená izolace musí být navržena tak, aby byla schopna odolávat elektrickému, tepelnému a mechanickému namáhání a vlivům prostředí se stejnou spolehlivostí ochrany, jako dvojitá izolace (základní izolace a přídavná izolace, viz 3.10.1 a 3.10.2).
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.4 Prostředky zvýšené ochrany 5.4.2 Zesílená izolace
POZNÁMKA 1 Například u nízkonapěťových instalací se pro zesílenou izolaci, pokud jde o impulsní napětí při uplatnění koncepce kategorií přepětí (viz kapitola 443 IEC 60364-4-44:2007), stanoví, že musí být dimenzována tak, aby vyhověla požadavkům na kategorii přepětí o jednu vyšší, než je určena pro základní izolaci.
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.4 Prostředky zvýšené ochrany 5.4.3 Ochranné oddělení obvodů
Jestliže jsou vodiče odděleného obvodu spolu s vodiči jiných obvodů obsaženy ve vícežilovém kabelu nebo v jiném uskupení vodičů, musí být tyto vodiče jednotlivě nebo společně izolovány na nejvyšší přítomné napětí tak, aby bylo dosaženo dvojité izolace.
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.5 Prostředky doplňkové ochrany 5.5.1 Doplňková ochrana proudovým chráničem (RCD) 30 mA
V případě nízkého napětí se jako prostředek doplňkové ochrany uplatňuje proudový chránič s 30 mA
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření) 5.5 Prostředky doplňkové ochrany 5.5.2 Doplňková ochrana doplňujícím ochranným pospojováním
Doplňková ochrana doplňujícím ochranným pospojováním je prostředek, s jehož pomocí se nebezpečné dotykové napětí vyruší pospojením předmětů.
Toto ochranné opatření pomůže předejít nebezpečnému dotykovému napětí mezi neživými a cizími vodivými částmi, jichž je možno se současně dotknout.
6 Ochranná opatření 6.4 Ochrana ochranným pospojováním
Ochranné opatření, ve kterém je
– základní ochrana zajištěna základní izolací mezi nebezpečnými živými částmi a neživými částmi, a
– ochrana při poruše zajištěna systémem (soustavou) ochranného pospojování, který brání současnému výskytu nebezpečných napětí mezi neživými a cizími vodivými částmi současně přístupnými dotyku.
6 Ochranná opatření 6.10 Doplňková ochrana 6.10.2 Doplňková ochrana doplňujícím ochranným pospojováním
Doplňující ochranné pospojování je použito jako doplněk
– k základní ochraně základní izolací mezi nebezpečnými živými částmi a cizími vodivými částmi; a
– k ochraně při poruše jedním s prostředků v 5.3.2, 5.3.3 nebo 5.3.10
uplatněním ochranného pospojování, aby se vyrušila nebezpečná napětí mezi neživými a cizími vodivými částmi, jichž je možno se současně dotknout.
7 Koordinace elektrického zařízení a ochranných prostředků v elektrické instalaci 7.1 Obecně
7 Koordinace elektrického zařízení a ochranných prostředků v elektrické instalaci 7.2 Zařízení třídy ochrany 0NP1)
Zařízení se základní izolací jako prostředkem základní ochrany a bez jakéhokoliv opatření pro ochranu při poruše.
NP1) NÁRODNÍ POZNÁMKA Třída ochrany 0 není v ČR dovolena.
7 Koordinace elektrického zařízení a ochranných prostředků v elektrické instalaci 7.3 Zařízení třídy ochrany I 7.3.1 Obecně
Zařízení alespoň s jedním prostředkem základní ochrany a s připojením k ochrannému vodiči jako prostředku ochrany při poruše.
7 Koordinace elektrického zařízení a ochranných prostředků v elektrické instalaci 7.3 Zařízení třídy ochrany I 7.3.2 Izolace
Se všemi vodivými částmi, které nejsou od nebezpečných živých částí odděleny alespoň základní izolací, se musí zacházet jako s nebezpečnými živými částmi.
7 Koordinace elektrického zařízení a ochranných prostředků v elektrické instalaci 7.4 Zařízení třídy ochrany II 7.4.1 Obecně
Zařízení třídy ochrany II zahrnuje zařízení se
– základní izolací jako prostředkem základní ochrany, a
– přídavnou izolací jako prostředkem ochrany při poruše,
nebo zařízení, ve kterém
– je základní ochrana a ochrana při poruše zajištěna zesílenou izolací.
7 Koordinace elektrického zařízení a ochranných prostředků v elektrické instalaci 7.5 Zařízení třídy ochrany III 7.5.1 Obecně
Zařízení spoléhající na omezení napětí na hodnoty ELV jako prostředek základní ochrany, které nemá žádný prostředek ochrany při poruše.
7 Koordinace elektrického zařízení a ochranných prostředků v elektrické instalaci 7.5 Zařízení třídy ochrany III 7.5.2 Napětí 7.5.2.1 Zařízení musí být navrženo pro maximální jmenovité napětí nepřekračující AC 50 V nebo DC 120 V (bez zvlnění).
POZNÁMKA 2 Podle článku 414 IEC 60364-4-41:2005, lze zařízení třídy III připojit pouze k sítím SELV a PELV.
7 Koordinace elektrického zařízení a ochranných prostředků v elektrické instalaci 7.6 Dotykové proudy, proudy ochranným vodičem 7.6.3 Proudy ochranným vodičem 7.6.3.3 Meze střídavých složek proudů ochranným vodičem vyvolaných spotřebiči Tabulka 4 – Maximální proud ochranným vodičem pro kmitočty do 1 kHz
7 Koordinace elektrického zařízení a ochranných prostředků v elektrické instalaci 7.6 Dotykové proudy, proudy ochranným vodičem 7.6.3 Proudy ochranným vodičem 7.6.3.4 Meze stejnosměrných složek proudů ochranným vodičem
Elektrická zařízení připojitelná zásuvným spojením se jmenovitým vstupem ≤ 4 kVA musí být navržena tak, aby měla proud ochranným vodičem s vyhlazenou stejnosměrnou superponovanou složkou proudu omezenou na hodnotu ≤ 6 mA.
8 Zvláštní podmínky provozu a údržby 8.4 Přístroje pro odpojování 8.4.2 Přístroje pro odpojování nízkého napětí
Přístroje vhodné pro odpojování musí účinně odpojit příslušný obvod ode všech živých napájecích vodičů včetně nulových vodičů. Nicméně v sítích TN-S nebo TN-C-S, jejichž podmínky na straně napájení zajišťují, že nulový vodič je možno považovat spolehlivě na potenciálu země, se nulový vodič nebo střední vodič odpojovat nemusí NP2).
NP2) NÁRODNÍ POZNÁMKA To však neznamená, že požadavky odpojovat nulový vodič, které jsou předepsány v normách řešících konkrétní elektrickou instalaci (například požadavky v jednotlivých oddílech části 7 ČSN 33 2000), nemusí být plněny.
8 Zvláštní podmínky provozu a údržby 8.4 Přístroje pro odpojování 8.4.2 Přístroje pro odpojování nízkého napětí
Přístroje vhodné pro odpojování musí splňovat následující dvě podmínky:
a) Jestliže jsou nové, v čistém a suchém prostředí, s kontakty v poloze odpojeno, musí přístroje vydržet mezi svorkami napájecího a napájeného vedení impulzní výdržné napětí uvedené v tabulce 6.
8 Zvláštní podmínky provozu a údržby 8.4 Přístroje pro odpojování 8.4.2 Přístroje pro odpojování nízkého napětí
Přístroje vhodné pro odpojování musí splňovat následující dvě podmínky:
b) Unikající proudy přes rozpojené kontakty nesmějí za žádných okolností překročit:
– 0,5 mA na pól, jestliže jsou nové, v čistém a suchém prostředí a
– 6 mA na pól, jestliže jsou na konci své životnosti,
Zkoušky k ověření tohoto požadavku mohou být upřesněny příslušnou technickou komisí.
8 Zvláštní podmínky provozu a údržby 8.4 Přístroje pro odpojování 8.4.3 Přístroje pro odpojování vysokého napětí 8.4.3.1 Obecně
V průběhu navrhování zařízení se musí uvažovat též s mechanickými, klimatickými a ostatními mimořádnými namáháními, která patří k vnějším vlivům působícím v místě instalace.
